Uchazeči o stipendium

Matematika je nepostradatelným nástrojem, jenž umožňuje zkoumat praktické problémy obecněji a přesněji. Bez integrálů nelze popsat pohyb, bez pravděpodobnosti a statistiky nelze vyhodnotit účinnost vakcíny. Tvoří základ, na kterém stojí velká část vědy.

Od nízkého věku jsem řešila matematickou olympiádu a umisťovala se na stupních vítězů. Za své úspěchy jsem získala plné stipendium na roční pobyt v USA. Zde jsem složila zkoušky AP Calculus BC, AP Statistics, AP Computer Science A a AP Chemistry na výbornou. Díky nim jsem si však uvědomila, že mně známá oblast matematiky byla jen malým střípkem širokého oboru.

Po návratu zpět jsem se proto rozhodla z ní poznat co nejvíce. Díky zahraničnímu studiu jsem předstihla své vrstevníky, a tak jsem společně se střední školou začala studovat na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Nabyté znalosti jsem poté využila během stáže v rámci Otevřené vědy. Pomocí matematických metod jsem zkoumala použitelnost známé aproximace kyvadla a rozšířila ji o tření. Se svou prací se letos účastním soutěže středoškolská odborná činnost.

Nelimituji se ale na samotnou matematiku. Kromě svého hlavního zaměření se účastním i chemické, informatické a logické olympiády, v nichž dosahuji vynikajících výsledků na krajské i celostátní úrovni.

Zkušenosti z vysoké školy i ze stáže mě utvrdily v tom, že matematiku chci používat především jako nástroj pro řešení problémů v jiných vědeckých oblastech. Právě proto mě tolik přitahuje studium na Oxfordu. Univerzita je plná motivovaných studentů z celého světa a klade velký důraz na propojování oborů, což je přístup, který mi je velmi blízký. Po návratu do Česka bych chtěla spolupracovat s odborníky z různých odvětví a využít zkušenosti získané na Oxfordu k rozvoji znalostí i k podpoře českého výzkumu.

Pomáhá právo lidem domoci se spravedlnosti? Na tuto otázku se snažím nalézt odpověď v rámci svých mimoškolních aktivit. Postoupil jsem do finále simulovaného lidskoprávního soudního řízení v rámci soutěže Mezinárodní středoškolský Moot Court, kterou jsem se svým týmem vyhrál. Zvítězil jsem také ve finále Debate League, zúčastnil se superfinále Olympiády lidských práv, věnoval se právu na stáži v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a ve dvou advokátních kancelářích. V rámci mezinárodních Advanced Placement kurzů jsem složil zkoušky Macroeconomics a Microeconomics, ze kterých jsem dostal nejvyšší známku. Získané znalosti ekonomie jsem využil v mezinárodním finále Ekonomické olympiády v řecké Olympii, kde jsem v konkurenci soutěžících z 29 zemí získal bronzovou medaili. Za své aktivity jsem byl oceněn i v kategorii TOP25 soutěže Středoškolák roku a Cenou hejtmanky Středočeského kraje.

Ačkoliv jsem se díky volnočasovým aktivitám dozvěděl o právu mnoho, otázku spravedlnosti stále nejsem schopen uspokojivě vyřešit. Věřím, že právě prostřednictvím studia práva na Oxfordu lépe pochopím nejen to, jaké právo je, ale i to, jaké by mělo být. Oxfordská univerzita klade důraz na důkladné pochopení teorie práva a vyučuje se zde v malých skupinkách pod vedením světově uznávaných odborníků. Hluboké znalosti práva využiji ve prospěch Česka. Chtěl bych pracovat v mezinárodních institucích, reprezentovat Česko a pomáhat Čechům domoci se svých práv. Na právnických fakultách bych rád pořádal semináře a o studiu v zahraničí přednášel na středních školách. Chtěl bych inspirovat studenty, aby našli odvahu studovat na prestižních univerzitách a zvýšit kredit České republiky v mezinárodním prostředí.

Na čem vlastně matematika stojí? S rostoucí zkušeností s matematikou jsem začala stále více přemýšlet o logických strukturách, definicích a předpokladech, které matematiku vůbec umožňují. Právě tento posun mě přivedl k zájmu o propojení matematiky a filozofie, kterému bych se ráda věnovala v unikátním oboru Mathematics and Philosophy na Oxfordské univerzitě.

Matematice se věnuji dlouhodobě a systematicky. Reprezentovala jsem Českou republiku na mezinárodních soutěžích, mimo jiné na Evropské dívčí matematické olympiádě 2025 v Kosovu, kde jsem získala bronzovou medaili, a na Středoevropské matematické olympiádě v letech 2024 a 2025. Vedle soutěží jsem se zapojila do středoškolského výzkumu v teorii čísel; naše práce byla oceněna 4. místem v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti, přinesla nové výsledky zaslané k publikaci a vedla k pozvání k prezentaci na slovenské národní přehlídce AMAVET 2026. Tato zkušenost s vlastním objevem zásadně formovala můj pohled na matematiku jako na živou, otevřenou disciplínu.

Zároveň si uvědomuji, že matematika a porozumění jejím principům mají zásadní dopad na způsob a hloubku lidského myšlení, a to již v raném věku. Právě proto se dlouhodobě věnuji práci s mladšími studenty: organizuji korespondenční seminář Pikomat a připravuji i vedu přednášky a matematické programy na soustředěních a táborech pro žáky základních škol, kde se snažím podporovat jejich samostatné uvažování a objevování matematiky.

Studium na Oxfordu mi poskytne pevný základ pro další vědeckou práci, jejímž cílem bude nejen vytvářet nové poznání, ale také jej vracet zpět komunitě prostřednictvím výuky, mentoringu a popularizace matematiky.

Parkinsonova choroba nezačíná třesem rukou. Často se ohlásí nenápadně, roky před diagnózou – skrze poruchy spánku, výpadky paměti či depresi. V naší rodině se tato nemoc stala osobní zkušeností, nikoliv jen kapitolou v učebnici. Dnes vím, že tyto nenápadné změny jsou varováním, které nám však uniká, protože je zaměňujeme za pouhou únavu nebo přirozené stárnutí.

Právě tato skrytá fáze pro mě představuje okno příležitosti – moment, kdy lze nemoc podchytit dřív, než dojde k nevratnému poškození mozku. Svoji budoucnost vidím ve výzkumu neuropsychologických projevů jako klíče k včasné diagnostice. Chci pochopit jejich biologickou podstatu a naučit se je spolehlivě odlišit od jiných příčin, abychom dokázali včas a účinně jednat.

Svou cestu jsem začala na gymnáziu návštěvou univerzitních přednášek o neurofyziologii a kognitivních procesech. Ve svém volném čase jsem studovala odbornou literaturu, účastnila jsem se klubu Mozek a mysl pod vedením neurovědce Mgr. Luboše Brabence, Ph.D. z CEITEC, a abych byla blíže praxi, začala jsem docházet za pacienty na lůžkové oddělení neurochirurgické kliniky.

Cambridge mi dovolí propojit psychologii s neurobiologií a výpočetním modelováním. Získám tak schopnost zkoumat biologické příčiny lidského chování a porozumím procesům v mozku, které nás utvářejí.

Vaše podpora je pro mě investicí do oboru, jehož význam se stárnutím populace rapidně roste. Na Cambridge chci získat vzdělání, které mi otevře dveře ke spolupráci na mezinárodním výzkumu včasného záchytu neurodegenerace. Mým cílem je tyto zkušenosti přenést zpět do českého prostředí a přispívat k práci na špičkových domácích pracovištích, jako je AV ČR nebo CEITEC.

Studium na Cambridge je pro mě šancí stát se součástí úsilí o důstojnější život nás všech. Děkuji a vážím si toho, že mi pomáháte posouvat hranice toho, co o lidském mozku víme.

“Neurologická onemocnění jsou nyní celosvětově hlavní příčinou invalidity a onemocnění,” uvádí zpráva WHO. A přesto jsou tyto nemoci stále neléčitelné – jedno z velkých selhání moderní vědy. Neurochemie a fungování mozku mě fascinují už od samého začátku studia na gymnáziu, kde se mimo jiné připravuji na mezinárodní maturitu IB. Svůj hluboký zájem o přírodní vědy jsem utvrdila

dosažením excelentních výsledků v kurzech jako je AP Chemistry. Získané znalosti jsem byla schopna uplatnit v praxi v pozici stážistky na Ústavu experimentální medicíny. V týmu, který spolupracuje s profesory z Cambridge na výzkumu nervové soustavy, jsem si vyzkoušela komplexní laboratorní metody jako je práce se specializovaným mikroskopem či barvení vzorků. Zároveň jsem se účastnila výzkumu na úrovni předních světových univerzit, který má potenciál ovlivnit léčbu poranění míchy. Tento moment mě posílil v mém přání studovat na Oxfordu, kde se propojuje špičková vědecká práce s mezioborovým přístupem.

Vedle vědy se vášnivě věnuji i simulacím OSN (Model United Nations), kde jsem jako členka Sekretariátu konference PORGMUN spoluorganizovala akci pro více než 300 studentů z celého světa. Skrze tuto zkušenost jsem se naučila vnímat globální problémy z vícero perspektiv a hledat kompromisy v prostředí kulturní i názorové

rozmanitosti. Kombinace vědeckého zápalu a snahy o společenský dopad mě vede ke studiu na Oxfordu, kde mohu maximálně rozvinout svůj potenciál. 

Mým cílem je věnovat se výzkumu v oblastech neurochemie a blíže porozumět procesům, které stojí za neurologickými onemocněními typu Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Chci být součástí hybné síly, která usiluje o změnu – studium v mezinárodním prostředí Oxfordu bez omezení finančních bariér mi umožní se plně věnovat výzkumné práci a vložit do ní maximum úsilí, jako je například spolupráce s výzkumnou skupinou George Tofarise. Podporu vnímám jako investici do vědy, jejíž přínos chci vracet do českého akademického prostředí a podílet se na jeho rozvoji.

Většina lidí v mém věku nemá ponětí, jak bude vypadat jejich životní cesta. V tomto ohledu nejsem výjimkou. Své vrstevníky s jasně vytyčeným kariérním plánem obdivuji, ale toto zatím není můj příběh – tak proč předstírat jinak?

Na Cambridge jsem se však rozhodně nehlásil naslepo. Považuji se za „generalistu“ schopného věnovat maximální úsilí činnostem ve veřejném prostoru, jež považuji za smysluplné. Odmalička proto tíhnu k širšímu humanitnímu oboru. V budoucnu se vidím jako diplomat, žurnalista, spisovatel, či v roli propojující tyto sféry. Na střední škole jsem svolával, připravoval a moderoval pravidelná celoškolní shromáždění.

Zároveň jsem vedl školní parlament a studentskou organizaci maturitního plesu. Takovéto aktivity, při nichž propojuji lidi a společně dosahujeme cílů, které by nikdo z nás samostatně nezvládl, mě naplňují pocitem úspěchu. Po prezidentských volbách v USA jsem si prosadil možnost hromadně oslovit studentskou komunitu. Co nejneutrálněji jsem je vyzval, aby se neodvraceli od politiky. Podobně jsem získal možnost přednést TEDx projev o důležitosti a osobní hodnotě návyků. Příležitosti takto promlouvat k lidem a pozitivně ovlivňovat jejich životy mi dávají velký smysl, a rád bych se jim v budoucnu dále věnoval.

Momentálně absolvuji „gap year“, během něhož jsem založil a vedu debatní klub na Gymnáziu Jana Nerudy. Také jsem se jako stážista stal součástí oddělení „zahraniční komunikace“ v neziskové organizaci Charita ČR, v jehož rámci vytvářím mediální obsah pro fundraising. Právě takovéto projekty, které nejsou pouze teoretické, ale mají dosah a skutečně přinášejí lidem prospěch, mě motivují k rozvíjení svých profesních schopností na špičkové univerzitě.

Pevně věřím, že možnost projít si touto zkušeností bez následného finančního zatížení mi po návratu do České republiky umožní se co nejefektivněji věnovat činnostem veřejně prospěšným, což je také mým cílem. Proto plánuji studium na Cambridge a prostředí světových expertů a nadaných vrstevníků využít nejen k osobnímu růstu, ale také k navázání zajímavých kontaktů do budoucna.