Žiadatelia o štipendium*

Jaká je role konfliktu v rámci koloběhu růstu cen a mezd? Co nám může o inflaci prozradit teorie her? A jak nejlépe zohlednit poznatky z behaviorální psychologie v makroekonomických předpovědích?

Ekonomie ovlivňuje naše životy každodenně. Ať už jste zaměstnanec hledající novou práci, podnikatel zvažující otevření nové provozovny, nebo třeba pár zakládající rodinu, pobídky, příležitosti a omezení v našem prostoru zásadně určují – nebo přímo diktují – možnosti volby. Co si ovšem často neuvědomujeme, je fakt, že ‚náš‘ systém není jakousi ‚manou z nebe‘, ale kombinací tržních principů, společenských norem a státem definovaných pravidel.

Zkoumání a zlepšování tohoto ‚mixu‘ je posláním vědecké ekonomie. Jakožto člověk s poněkud pohnutým rodinným zázemím vím, jak zásadní je pro fungování ekonomiky správně tento mix – včetně podpůrných systémů – nastavit. To bylo ostatně také předmětem mé ekonomické studie v rámci SOČ, kterou porota ocenila 4. místem napříč ČR. Jak mi však má současná práce v britské státní správě denně připomíná, bez realistických modelů a precizní datové analýzy můžeme lehce dojít k neprůkazným, či přímo kontraproduktivním závěrům. 

Mým výzkumným zájmem je proto snaha posílit ‚mainstreamové‘ makroekonomické modely o realističtější, herně-teoretické modelování. To by totiž mělo být postavené na skutečném chování, a nikoli na interakci mezi vždy a stoprocentně racionálně uvažujícími jednotlivci a organizacemi.

Jenom skrze průkazné modely – které bych rád výhledově přetavil v plnohodnotný doktorský projekt s přesahem do české státní správy – totiž můžeme najít takový ‚policy mix‘, který povede k zdravější, stabilnější a férovější ekonomice.

Pomáhá právo lidem domoci se spravedlnosti? Na tuto otázku se snažím nalézt odpověď v rámci svých mimoškolních aktivit. Postoupil jsem do finále simulovaného lidskoprávního soudního řízení v rámci soutěže Mezinárodní středoškolský Moot Court, kterou jsem se svým týmem vyhrál. Zvítězil jsem také ve finále Debate League, zúčastnil se superfinále Olympiády lidských práv, věnoval se právu na stáži v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a ve dvou advokátních kancelářích. V rámci mezinárodních Advanced Placement kurzů jsem složil zkoušky Macroeconomics a Microeconomics, ze kterých jsem dostal nejvyšší známku. Získané znalosti ekonomie jsem využil v mezinárodním finále Ekonomické olympiády v řecké Olympii, kde jsem v konkurenci soutěžících z 29 zemí získal bronzovou medaili. Za své aktivity jsem byl oceněn i v kategorii TOP25 soutěže Středoškolák roku a Cenou hejtmanky Středočeského kraje.

Ačkoliv jsem se díky volnočasovým aktivitám dozvěděl o právu mnoho, otázku spravedlnosti stále nejsem schopen uspokojivě vyřešit. Věřím, že právě prostřednictvím studia práva na Oxfordu lépe pochopím nejen to, jaké právo je, ale i to, jaké by mělo být. Oxfordská univerzita klade důraz na důkladné pochopení teorie práva a vyučuje se zde v malých skupinkách pod vedením světově uznávaných odborníků. Hluboké znalosti práva využiji ve prospěch Česka. Chtěl bych pracovat v mezinárodních institucích, reprezentovat Česko a pomáhat Čechům domoci se svých práv. Na právnických fakultách bych rád pořádal semináře a o studiu v zahraničí přednášel na středních školách. Chtěl bych inspirovat studenty, aby našli odvahu studovat na prestižních univerzitách a zvýšit kredit České republiky v mezinárodním prostředí.

Na čem vlastně matematika stojí? S rostoucí zkušeností s matematikou jsem začala stále více přemýšlet o logických strukturách, definicích a předpokladech, které matematiku vůbec umožňují. Právě tento posun mě přivedl k zájmu o propojení matematiky a filozofie, kterému bych se ráda věnovala v unikátním oboru Mathematics and Philosophy na Oxfordské univerzitě.

Matematice se věnuji dlouhodobě a systematicky. Reprezentovala jsem Českou republiku na mezinárodních soutěžích, mimo jiné na Evropské dívčí matematické olympiádě 2025 v Kosovu, kde jsem získala bronzovou medaili, a na Středoevropské matematické olympiádě v letech 2024 a 2025. Vedle soutěží jsem se zapojila do středoškolského výzkumu v teorii čísel; naše práce byla oceněna 4. místem v celostátním kole Středoškolské odborné činnosti, přinesla nové výsledky zaslané k publikaci a vedla k pozvání k prezentaci na slovenské národní přehlídce AMAVET 2026. Tato zkušenost s vlastním objevem zásadně formovala můj pohled na matematiku jako na živou, otevřenou disciplínu.

Zároveň si uvědomuji, že matematika a porozumění jejím principům mají zásadní dopad na způsob a hloubku lidského myšlení, a to již v raném věku. Právě proto se dlouhodobě věnuji práci s mladšími studenty: organizuji korespondenční seminář Pikomat a připravuji i vedu přednášky a matematické programy na soustředěních a táborech pro žáky základních škol, kde se snažím podporovat jejich samostatné uvažování a objevování matematiky.

Studium na Oxfordu mi poskytne pevný základ pro další vědeckou práci, jejímž cílem bude nejen vytvářet nové poznání, ale také jej vracet zpět komunitě prostřednictvím výuky, mentoringu a popularizace matematiky.

V čase deglobalizácie, nástupu umelej inteligencie a preskupovania dodávateľských reťazcov vnímam ekonómiu ako nástroj, ktorý pomáha porozumieť veľkým zmenám a premieňať zložité spoločenské problémy na konkrétne riešenia. Práve preto sa chcem venovať ekonomickému výskumu. V doterajšom štúdiu som sa špecificky venoval makroekonómii a menovej ekonómii, najmä výskumu inflácie, prenosu menovej politiky do reálnej ekonomiky a využitiu dát, ekonometrických metód a modelov na lepšie pochopenie budúceho hospodárskeho vývoja.

Počas štúdia na London School of Economics som tento záujem rozvíjal prostredníctvom náročných akademických kurzov aj vlastných analytických projektov. Osobitne ma motivuje to, že ekonómia dokáže prepájať teóriu s praktickými otázkami, ktoré ovplyvňujú domácnosti, firmy aj štáty. Mimoriadne dôležité pre mňa bolo aj pôsobenie v Národnej banke Slovenska, kde som videl, ako sa ekonomické analýzy, prognózy a menovopolitické úvahy používajú v praxi. Táto skúsenosť ma utvrdila v tom, že chcem prepájať akademický výskum s reálnymi hospodárskymi rozhodnutiami. Ekonómia pre mňa nie je len teória, ale spôsob, ako lepšie porozumieť svetu a prispieť ku kvalitnejšej verejnej diskusii aj politike.

Podpora darcov by mi pomohla naplno sa sústrediť na štúdium a rozvíjať sa v prostredí, ktoré formuje budúcich výskumníkov a tvorcov politík. Zároveň by bola investíciou do človeka, ktorý chce nadobudnuté vedomosti vrátiť späť spoločnosti, cez ekonomický výskum, verejné inštitúcie a hľadanie lepších riešení pre Slovensko aj Európu v období neistoty a zásadných hospodárskych premien.

Dnešní právo vzniklo pro svět, který už neexistuje. Klimatická krize nás staví před otázky, na které paragrafy samy o sobě nestačí: Jak zajistit obyvatelnou planetu pro 9 miliard lidí v roce 2040 a přitom ochránit jejich lidská práva?  Co je potřeba dělat už dnes, aby zelená transformace neměla nespravedlivé dopady na ty nejzranitelnější? A jaká má být role soudů v řešení problémů, které přesahují hranice států i volebních období?

Právě složitost těchto výzev mě po studiu práv dovedla k environmentálním studiím. Snažím se pochopit, jak zajistit, aby se naše pravidla konečně opřela o srozumitelná vědecká data. Tím nemyslím jen důležitá čísla a grafy, ale také hluboké porozumění sociální realitě – včetně hlasů lidí, kteří mají z transformace strach a třeba uvěřili dezinformacím o větrných elektrárnách. Věřím, že v právu tato perspektiva sociálních věd často chybí, a právě tuto mezeru se snažím vyplnit.

Svůj komplexní přístup už teď přenáším do praxe. Jako asistent soudce na Ústavním soudu denně řeším ochranu základních práv v těch nejsložitějších případech. Nedávno jsem například odhalil, že advokát v ústavní stížnosti citoval fiktivní rozhodnutí vygenerovaná umělou inteligencí. Výsledkem byla první pořádková pokuta svého druhu po dvaceti letech, protože bez fabulací umělé inteligence v ústavní stížnosti v podstatě nic nezbylo. Podařilo se nám tak stanovit jasné hranice pro tyto výjimečné případy a zároveň ochránit procesní práva stěžovatele, který díky tomuto postupu dostal možnost svou ústavní stížnost doplnit.

Chuť pomáhat společnosti čelit dnešním výzvám jsem získal ve skautu a nyní ji předávám dál. Již deset let vedu kurzy, kde připravuji budoucí skautské vedoucí na smysluplnou výchovu mládeže v turbulentním světě. Skrze akademický spolek Lexicon pak pořádám semináře se špičkovými odborníky z Česka i Evropy, čímž se snažím kultivovat české právní prostředí a posilovat přesvědčení studentů, že právem jde dělat svět lepším. To je něco, v čem chci pokračovat i po svém návratu do Česka.

Na University of Oxford se plánuji věnovat právu životního prostředí, lidským právům a ústavnímu právu – oblastem, které jsou klíčové pro hledání správných otázek a nejlepších odpovědí v dobách klimatické krize. Po vzoru Oxford Martin School a Environmental Change Institute chci v budoucnu založit první české interdisciplinární centrum pro environmentální výzvy, které bude propojovat právo a environmentální vědy. Budu tak přispívat k budoucnosti, která je nejen udržitelná, ale i spravedlivá pro všechny.

Matematiku vnímám jako vědní obor specifický tím, že prakticky stojí jen na abstrakci a je tak omezený pouze naší představivostí. Tento její charakter tvoří z matematiky něco ohromně univerzálního a hlavně to mě na ní tolik oslovuje – to, jak pomocí jejích ryze teoretických poznatků dokážeme efektivně popisovat i řešit problémy reálného světa. Především tímto propojením matematické teorie s praxí se plánuji v budoucnu zaobírat.

K matematice jsem se osobně dostal z velké části díky řadě soutěží, kterých jsem se zúčastnil, a které mi postupně odhalovaly hravou a krásnou stránku matematiky. Sahají od řešení úloh korespondenčních seminářů (z nichž jeden také již čtvrtým rokem spoluorganizuji), až po mezinárodní matematickou olympiádu, kde jsem dvakrát získal bronzovou medaili. Jak probíhá samostatný matematický výzkum, jsem dále zjistil při vypracování středoškolské odborné činnosti, s níž jsem získal ocenění Českých hlaviček. Seznámil jsem se i s průběhem vysokoškolského studia, když jsem během posledních dvou let absolvoval několik předmětů na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.

Studium na Cambridge je teď pro mě přirozeným dalším krokem. Nenabídne mi jen špičkovou úroveň, ale také systém individuálních supervizí, více otevřených dveří po dokončení studia a hlavně mi umožní připojit se do mezinárodní matematické komunity, do které jsem částečně pronikl v rámci mezinárodní matematické olympiádě. Díky tomu budu navazovat nové kontakty a podílet se na důležitých projektech. Věřím, že tímto způsobem nejlépe získám zkušenosti pro své další působení a má budoucí práce tak bude mít reálný dopad nejen v zahraničí, ale i v Česku.

Jak vytváříme spravedlivé zákony, které dokáží sloužit vyvíjející se společnosti? To je otázka, kterou nacházím v jádru většiny současných společenských problémů. Studiem programu Jurisprudence na univerzitě v Oxfordu bych získala nejlepší možné zázemí v právní teorii a své znalosti bych poté zodpovězením na tuto otázku využila při pomoci společnosti.

V minulosti jsem na tuto otázku narazila při výzkumných projektech v programu IB na UWC Adriatic, kde jsem v různých předmětech studovala filozofii autorů napoleonského občanského zákoníku, ospravedlnění regulace sociálních ve Spojeném království i snahy o ústavní zákaz strany AfD v Německu. Při dlouhodobé práci pro projekt Politika (nejen) pro mladé, která komunikuje politické dění mladým lidem v Česku, jsem skrze spolupráce s evropskými institucemi měla možnost nahlédnout do zákonodárného procesu EU a dát tak svým teoretickým znalostem novou dimenzi při diskuzích s europoslanci.

Na letní akademii Discover jsem poprvé objevila spojení právní teorie a umělé inteligence, které se stalo mým hlavním zájmem v oboru, protože roli AI ve společnosti považuji za největší výzvu pro právo následujících let. Při účasti na NATO Youth Summitu jsem v rozhovoru s náčelníkem generálního štábu NATO diskutovala o využití AI ve vojenském prostředí a společně s intenzivním sledováním bezpečnostní politiky posledních let a úspěšnou účastí na soutěži EuropaSecura spolupořádané Ministerstvem obrany mi tyto zkušenosti dali za cíl zabývat se v budoucnu právě právním pohledem na využívání nových technologií ve zbrojním průmyslu.

Po studiu na univerzitě v Oxfordu bych pracovně chtěla využít své znalosti jak v soukromém sektoru v Česku tak později i prací v NATO. Zároveň bych už v průběhu studií ráda navázala na svou studentskou práci v mém rodném Olomouckém kraji, kde se snažím rozšířit zájem o veřejné dění.

Matematika je nepostradatelným nástrojem, jenž umožňuje zkoumat praktické problémy obecněji a přesněji. Bez integrálů nelze popsat pohyb, bez pravděpodobnosti a statistiky nelze vyhodnotit účinnost vakcíny. Tvoří základ, na kterém stojí velká část vědy.

Od nízkého věku jsem řešila matematickou olympiádu a umisťovala se na stupních vítězů. Za své úspěchy jsem získala plné stipendium na roční pobyt v USA. Zde jsem složila zkoušky AP Calculus BC, AP Statistics, AP Computer Science A a AP Chemistry na výbornou. Díky nim jsem si však uvědomila, že mně známá oblast matematiky byla jen malým střípkem širokého oboru.

Po návratu zpět jsem se proto rozhodla z ní poznat co nejvíce. Díky zahraničnímu studiu jsem předstihla své vrstevníky, a tak jsem společně se střední školou začala studovat na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Nabyté znalosti jsem poté využila během stáže v rámci Otevřené vědy. Pomocí matematických metod jsem zkoumala použitelnost známé aproximace kyvadla a rozšířila ji o tření. Se svou prací se letos účastním soutěže středoškolská odborná činnost.

Nelimituji se ale na samotnou matematiku. Kromě svého hlavního zaměření se účastním i chemické, informatické a logické olympiády, v nichž dosahuji vynikajících výsledků na krajské i celostátní úrovni.

Zkušenosti z vysoké školy i ze stáže mě utvrdily v tom, že matematiku chci používat především jako nástroj pro řešení problémů v jiných vědeckých oblastech. Právě proto mě tolik přitahuje studium na Oxfordu. Univerzita je plná motivovaných studentů z celého světa a klade velký důraz na propojování oborů, což je přístup, který mi je velmi blízký. Po návratu do Česka bych chtěla spolupracovat s odborníky z různých odvětví a využít zkušenosti získané na Oxfordu k rozvoji znalostí i k podpoře českého výzkumu.

Zo stredného Slovenska som sa dostal k výskumu s globálnym významom. Už počas stredoškolského štúdia som viedol medzinárodný projekt na Slovenskej akadémii vied a Inštitúte Maxa Plancka. Tento projekt dnes smeruje k vedeckej publikácii. Zlomovým momentom bola moja stáž na Sanger Institute. Tam som pracoval s genetickými dátami juhoázijských populácií. Podieľal som sa na identifikácii variantov spojených so závažnými neurodevelopmentálnymi ochoreniami. Prvýkrát som videl, ako výskum priamo ovplyvňuje diagnostiku pacientov.

Práve tam vznikla moja motivácia. V južnej Ázii zostávajú milióny ľudí so zriedkavými genetickými ochoreniami bez včasnej diagnózy. Dôvodom je najmä nedostatok výskumu. Chcem preto prepojiť diagnostiku s predikciou. Nestačí vedieť, čo chorobu spôsobuje, ale potrebujeme vedieť aj to, komu hrozí a prečo. Preto sa zameriam aj na vplyv endogamie, teda vnútroskupinových manželstiev. Môj MPhil projekt priamo nadviaže na prácu zo Sangeru, ktorú rozšírim o detailnejšie populačné modely a presnejšie odhady genetického rizika.

Tento výskum môže pomôcť viac ako 100 000 ľuďom v južnej Ázii, lebo napomôže skoršej diagnostike a lepšiemu rozhodovaniu o liečbe. Zároveň prispeje k spravodlivejšej medicíne v krajinách ako India, Pakistan a Bangladéš, ktoré sú stále nedostatočne zastúpené vo výskume.

Vďaka skúsenostiam zo Sanger Institute prichádzam s projektom, ktorý už má pevné základy. Vaša podpora mi umožní tento výskum rozvinúť a posunúť bližšie k ľuďom, ktorým môže skutočne pomôcť.

Ako sa stalo, že sa z relatívne nenápadného druhu primátov stali tvorcovia civilizácie? Prečo spoločnosť funguje práve tak, ako funguje: ako sa formovali naše mestá? A čo lesy, polia a rieky - ako ľudia vtlačili krajine dnešnú podobu? Takáto fascinácia ľudskou bytosťou sa stala určujúcou pre moje štúdium a kariéru. 

Vzdelávanie v zahraničí mi sprístupnilo ročné stredoškolské štipendium v USA v rámci programu FLEX Slovakia. Následne som študoval archeológiu na University of Leiden v Holandsku (odbor World Archaeology), kde som štúdium ukončil s vyznamenaním. Počas štúdia som pracoval ako archeológ na Slovensku, Mallroce a v Jordánsku. Tento rok získavam širšie humanitné vzdelanie v vKolégiu Antona Neuwirtha, kde študujem filozofiu, históriu a umenie.

Na Cambridge by som sa chcel venovať dlhodobému vzájomném vplyvu človeka a prírody. Pomocou prírodných vied aj spoločenských vied je možné aspoň čiastočne rekonštruovať vzťah ľudí k svojmu prostrediu – kade viedli obchodné cesty, ako sa v čase menili, kde sa získavali suroviny atď. Verím, že sa po štúdiu vrátim na Slovensko a prispejem týmito prístupmi k domácemu výskumu.

Nie som typ študenta, ktorý sa spolieha na to, že veci pôjdu samé. Práve naopak – moment, keď som sa ocitol medzi rovnako schopnými ľuďmi a prestal byť „ten najlepší“, ma prinútil zmeniť prístup. Odvtedy staviavam svoj rozvoj na systematickej práci, schopnosti fungovať bez okamžitej spätnej väzby a ochote ísť hlbšie než sa očakáva. Vďaka tomu som sa posunul od bežnej úrovne až k reprezentácii Slovenska na medzinárodných matematických olympiádach.

To, čo ma odlišuje, nie je len výsledok, ale spôsob, akým k nemu prichádzam. Dlhodobo pracujem samostatne, viem si vytvoriť vlastný smer a udržať ho aj bez externého tlaku. Zároveň však rozumiem tomu, že skutočná hodnota vzniká až vtedy, keď sa vedomosti posúvajú ďalej – preto sa venujem aj práci s mladšími študentmi a snažím sa vytvárať prostredie, v ktorom môžu rásť ďalší.

Štúdium na špičkovej univerzite vnímam ako investíciu – nielen do seba, ale aj do prostredia, z ktorého pochádzam. Mojou ambíciou je priniesť získané vedomosti späť a zúročiť ich v česko-slovenskom priestore, či už v práci s talentovanými ľuďmi alebo v oblastiach, kde má analytické myslenie reálny dopad.

Darcom môžem ponúknuť najmä istotu, že ich podpora bude využitá naplno. Som človek, ktorý dokáže dlhodobo pracovať na cieľoch, niesť zodpovednosť za príležitosť a premeniť ju na konkrétne výsledky. Vnímam to ako záväzok – nielen voči sebe, ale aj voči tým, ktorí sa rozhodnú mi dôverovať.

Praha je z mého pohledu ideálním příkladem toho, jak širší ekonomické a politické podmínky ovlivňují naše fyzické okolí, což je patrné zejména v kontrastu historických památek s panelovou výstavbou z dob socialismu. Právě tato nesourodost mě přivedla k otázce, jak konkrétně vznikají projekty, které určují podobu každodenního prostředí.

Na Wirtschaftsuniversität Wien jsem v rámci bakalářského studia získal silný základ v ekonomii, což se odrazilo i v mém zařazení na Rector’s List a udělením prospěchového stipendia. Zásadní pro mě byl také semestr v Buenos Aires, kde jsem si víc než jen z učebnic uvědomil, jak silně se ekonomická situace dané země promítá do každodenního fungování občanů, například do dostupnosti bydlení nebo kvality veřejného prostoru.

MPhil v Real Estate Finance na University of Cambridge vnímám jako způsob, jak tyto procesy pochopit systematičtěji. Program propojuje oblasti, které jsou v praxi neoddělitelné, tedy financování, regulaci i širší makroekonomický kontext.

Do budoucna chci tyto zkušenosti využít v České republice. Zajímá mě prostředí, ve kterém vznikají klíčová investiční rozhodnutí, a způsoby, jak ho udělat transparentnější a předvídatelnější. V praxi jde často o souhru více stran, kde nejasná pravidla nebo nedostatek informací vytvářejí zbytečnou nejistotu.

Zároveň bych rád sdílel svou zkušenost s dalšími studenty z Česka a Slovenska a ukázal, že ani ne úplně přímočará cesta nemusí být překážkou. Ne každý měl na střední škole jen samé jedničky nebo měl od začátku jasno, ale to neznamená, že se nemůže dostat na špičkovou univerzitu.

“Neurologická onemocnění jsou nyní celosvětově hlavní příčinou invalidity a onemocnění,” uvádí zpráva WHO. A přesto jsou tyto nemoci stále neléčitelné – jedno z velkých selhání moderní vědy. Neurochemie a fungování mozku mě fascinují už od samého začátku studia na gymnáziu, kde se mimo jiné připravuji na mezinárodní maturitu IB. Svůj hluboký zájem o přírodní vědy jsem utvrdila

dosažením excelentních výsledků v kurzech jako je AP Chemistry. Získané znalosti jsem byla schopna uplatnit v praxi v pozici stážistky na Ústavu experimentální medicíny. V týmu, který spolupracuje s profesory z Cambridge na výzkumu nervové soustavy, jsem si vyzkoušela komplexní laboratorní metody jako je práce se specializovaným mikroskopem či barvení vzorků. Zároveň jsem se účastnila výzkumu na úrovni předních světových univerzit, který má potenciál ovlivnit léčbu poranění míchy. Tento moment mě posílil v mém přání studovat na Oxfordu, kde se propojuje špičková vědecká práce s mezioborovým přístupem.

Vedle vědy se vášnivě věnuji i simulacím OSN (Model United Nations), kde jsem jako členka Sekretariátu konference PORGMUN spoluorganizovala akci pro více než 300 studentů z celého světa. Skrze tuto zkušenost jsem se naučila vnímat globální problémy z vícero perspektiv a hledat kompromisy v prostředí kulturní i názorové

rozmanitosti. Kombinace vědeckého zápalu a snahy o společenský dopad mě vede ke studiu na Oxfordu, kde mohu maximálně rozvinout svůj potenciál. 

Mým cílem je věnovat se výzkumu v oblastech neurochemie a blíže porozumět procesům, které stojí za neurologickými onemocněními typu Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Chci být součástí hybné síly, která usiluje o změnu – studium v mezinárodním prostředí Oxfordu bez omezení finančních bariér mi umožní se plně věnovat výzkumné práci a vložit do ní maximum úsilí, jako je například spolupráce s výzkumnou skupinou George Tofarise. Podporu vnímám jako investici do vědy, jejíž přínos chci vracet do českého akademického prostředí a podílet se na jeho rozvoji.

Většina lidí v mém věku nemá ponětí, jak bude vypadat jejich životní cesta. V tomto ohledu nejsem výjimkou. Své vrstevníky s jasně vytyčeným kariérním plánem obdivuji, ale toto zatím není můj příběh – tak proč předstírat jinak?

Na Cambridge jsem se však rozhodně nehlásil naslepo. Považuji se za „generalistu“ schopného věnovat maximální úsilí činnostem ve veřejném prostoru, jež považuji za smysluplné. Odmalička proto tíhnu k širšímu humanitnímu oboru. V budoucnu se vidím jako diplomat, žurnalista, spisovatel, či v roli propojující tyto sféry. Na střední škole jsem svolával, připravoval a moderoval pravidelná celoškolní shromáždění.

Zároveň jsem vedl školní parlament a studentskou organizaci maturitního plesu. Takovéto aktivity, při nichž propojuji lidi a společně dosahujeme cílů, které by nikdo z nás samostatně nezvládl, mě naplňují pocitem úspěchu. Po prezidentských volbách v USA jsem si prosadil možnost hromadně oslovit studentskou komunitu. Co nejneutrálněji jsem je vyzval, aby se neodvraceli od politiky. Podobně jsem získal možnost přednést TEDx projev o důležitosti a osobní hodnotě návyků. Příležitosti takto promlouvat k lidem a pozitivně ovlivňovat jejich životy mi dávají velký smysl, a rád bych se jim v budoucnu dále věnoval.

Momentálně absolvuji „gap year“, během něhož jsem založil a vedu debatní klub na Gymnáziu Jana Nerudy. Také jsem se jako stážista stal součástí oddělení „zahraniční komunikace“ v neziskové organizaci Charita ČR, v jehož rámci vytvářím mediální obsah pro fundraising. Právě takovéto projekty, které nejsou pouze teoretické, ale mají dosah a skutečně přinášejí lidem prospěch, mě motivují k rozvíjení svých profesních schopností na špičkové univerzitě.

Pevně věřím, že možnost projít si touto zkušeností bez následného finančního zatížení mi po návratu do České republiky umožní se co nejefektivněji věnovat činnostem veřejně prospěšným, což je také mým cílem. Proto plánuji studium na Cambridge a prostředí světových expertů a nadaných vrstevníků využít nejen k osobnímu růstu, ale také k navázání zajímavých kontaktů do budoucna.

Domov nie je vždy miesto, kde sa narodíme, ale kde sa naučíme patriť “ myšlienka inšpirovaná príbehom kniežaťa Pribina, ktorý bol nútený opustiť Nitru a hľadať svoje miesto inde. Vyrastala som medzi dvoma svetmi a často som mala pocit že nepatrím úplne ani do jedného. Práve preto som sa začala zaujímať o to, ako vznikajú identity, ako fungujú kultúry a prečo sa niektorí ľudia ocitajú na ich okraji.

História ma bavila odmalička, preto som sa už od základnej školy zúčastňovala dejepisných olympiád, kde som bola niekoľkonásobná krajská riešiteľka.

Skutočný zlom však prišiel, keď som začala dobrovoľníčiť na hrade Hrušov. Tam som si vybudovala lásku a vzťah k archeológii, ako aj k ľuďom okolo nej. Pod vedením Jozefa Blahu a Stanislavy Blahovej som sa učila pracovať v teréne, no ešte viac som sa naučila spolupracovať a byť súčasťou niečoho väčšieho. Hrušov sa pre mňa stal miestom prijatia, kde archeológia dostala ľudský rozmer.

Stretnutie s antropologičkou Dr. Jaroslavou Panákovou v Slovenskej Academie Vied, mi prvýkrát naplno ukázalo, ako antropológia pomáha porozumieť svetu okolo nás a tomu, ako pamäť, prostredie či história ovplyvňujú náš dnešný život.

Možnosť študovať vo Veľkej Británii a získať štipendium pre mňa predstavuje príležitosť, ktorú chcem naplno využiť. Bolo by to pre mňa privilégium a nevnímam to ako samozrejmosť. Aj preto popri škole pracujem na celonárodných iniciatívach zameraných na mladých ľudí, kde mám možnosť prispievať k rozhodnutiam s reálnym dopadom.

Chcem lepšie rozumieť svetu a zároveň ho pomáhať meniť. Vaša podpora mi to môže umožniť.